Úvod |  Přihlásit
 

Bionebio s.r.o. Na Lhotkách 103, 267 51 Bavoryně, Česká republika, telefon: 311 532 039, fax: 226 015 743, e-mail: info (at) bio­nebio.cz

Vinný sklep EBEN pana Peřiny

O vinném sklepu

Vinný sklep Eben pana Peřiny sídlí v Lednici na Moravě a obhospodařuje ekologickým způsobem 2 ha vinic. Pan Peřina jako jediný v České republice pěstuje pouze nové registrované odrůdy přirozeně odolné proti houbovým chorobám (Malverina, Hibernal, Laurot) a dosud spolupracuje v oblasti programu křížení révy vinné na rezistenci. Tyto odrůdy jsou velmi vhodné pro ekologické zemědělství, protože nevyžadují intenzivní chemické postřiky.

Matkou vína je vinice z jižního svazu nad lednickými rybníky uprostřed Lednicko-Valtického areálu, vinařská oblast Morava, podoblast Mikulovská. Odraz paprsků slunce násobený vodní hladinou, lehčí propustná vápnitá půda starších sedimentů lužických vrstev a Vídeňské pánve dodávají vínu neobyčejný projev.

Až budete mít cestu kolem, můžete se zastavit ve vinném sklepu pana Peřiny. Nabízí se zde nejen kvalitní ekologické víno, ale také možnost řízených degustací či příjemného posezení ve stylovém sklepě v atraktivním prostředí Lednicko-valtického areálu.

O panu Peřinovi

Těžko bychom v Čechách hledali většího odborníka na nové odrůdy než je pan Peřina. Od roku 1965 do roku 1995 pracoval pan Peřina na Vinařském ústavu Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (vedoucí a spolupracující v oblasti programu křížení révy vinné na rezistenci byl prof. Vilém Kraus). V roce 1996–97 působil Peřina jako vedoucí střediska Vinice a výroba vína na Školním zemědělském podniku v Lednici.

Od roku 1992 je vinný sklep EBEN členem Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO a výrobce certifikovaného bio vína. Od roku 1998 se již jako fyzická osoba věnuje samostatnému hospodaření v ekologickém vinohradnictví a vinařství. Chcete-li se dozvědět více o ekologickém ošetřování vinné révy a výrobě bio vína, navštivte pana Peřinu v jeho sklípku!

Rozhovor a panem Peřinou

PERSPEKTIVA BIOVÍNA JE PŘEDEVŠÍM V NOVÝCH ODRŮDÁCH RÉVY VINNÉ

Rozhovor s ekovinařem Vlastimilem Peřinou z Vinného sklepa Eben z Lednice na Moravě

„Vinný sklep Eben“, název vinařsky netradiční, netypický, který jistě často vyvolá otázku: co znamená, jak vznikl, má název nějaký význam, souvislost nebo záměr?

Český význam slova Eben znamená právě – zrovna teď – zde – proto – odtud. (Nový sklep, zařízení, technologické postupy a hlavně nové odrůdy révy vinné). Každá ekofarma má vedle jména hospodáře v názvu podniku i označení, a to byl při podávání přihlášky hlavní důvod, vybrat výstižný termín do názvu pro odlišný moment, který znamenal současně začátek pro nové věci – ve smyslu realizace jednoho uzavřeného výrobního procesu výroby biovína. Na začátku jsem pojal záměr pěstovat pouze nové, uznané, registrované, a tím povolené odrůdy odolnější proti houbovým chorobám, vhodnější pro ekologické pěstování a biovíno. Chtěl jsem zpracovávat jen vlastní hrozny co nejšetrnějším postupem a používat rychlé, čisté, reduktivní metody, pokud možno bez pomocných a přídatných látek běžně používaných k čištění moštu a vína, stabilizaci a konzervaci konvenčními vinaři.

Proč k ekologickému pěstování používáte pouze nové odrůdy a ne běžně starší tradiční jako ostatní?

Z ekologických vinařů nejsem sám, kdo vsadil na nové odrůdy. Jsme dokonce tři ze čtyř. My (a celý kolektiv, se kterým jsem déle než třicet let spolupracoval) používáme informací, zkušeností a materiálu z výzkumu a šlechtění u nás i v zahraničí. Jsou jistě roky a vhodná stanoviště pro ekologické pěstování při dodržení náročnějších opatření. Ale opravdu bez problémů lze révu vinnou pěstovat s použitím nových biologicky odolnějších odrůd, to je naše ověřená zásada. V ČR jsou z moštových odrůd dosud registrovány tři: Malverina, Hibernal, Laurot a další perspektivní jsou před uznáním ve Státní odrůdové zkušebně.

V čem spočívá odlišnost, přednost a perspektiva těchto nových odrůd? A také nevýhody?

Tyto nové odrůdy mají pro budoucnost ekologického vinohradnictví a vinařství velký význam, protože vyžadují minimální nebo vůbec žádnou chemickou ochranu (podle síly infekčního tlaku houbových chorob v daném roce). Informace, že se jedná o odrůdy úplně cizí, odlišné typem vína, jsou na úrovni vědomostí laiků před minimálně 40 roky. Pro křížení se využívají vybrané genoalogicky vhodné donory (přenašeče odolnosti získané 150letým šlechtěním). Dávno překonané mezidruhové křížení evropské révy s americkými odolnými druhy nahradilo pozdější používání francouzských kříženců s nejjakostnějšími odrůdami evropskými. Tím se docílilo, že ty poslední již mají v genofondu podílově podílově více než 90–95 % západoevropské krve a snesou v kvalitě to nejpřísnější srovnání. O tom svědčí mnohá ocenění na prestižních světových výstavách vína.

Nevýhodou je jejich dosavadní malá popularita, a také menší důvěra běžně znalých spotřebitelů v „nové“. Z pěstitelského hlediska je nevýhodou to, že se již nemůže rozšiřovat výsadba.

Co by prospělo větší důvěře v biovíno obecně?

Pravost biovína je pod kontrolou akreditované a pověřené kontrolní organizace, ale teprve až realizované analytické, jednotné kontrolní postupy umožní zjištění rozdílu v obsahu škodlivých a cizorodých látek ve víně, tedy jeho hygienicko-toxikologickou nezávadnost. Důležité je zejména stanovení obsahu mykotoxinů, těžkých kovů a především reziduí pesticidů a dalších organických sloučenin ve víně. Mezi konzumenty vína jsou, bohužel, zatvrzelci, kteří nevěří pravosti „bio“ a nevěří novým odrůdám. Ovšem je zarážející, že jim na konvenčním vinohradu nevadí varovný průměrný roční počet postřiků, kterých se uskuteční v některých oblastech Evropy až 25!

Rodina ekologicky hospodařících zemědělců se rozrostla o vinaře v integrovaném systému pěstování révy vinné. Jak se má v tom pak spotřebitel orientovat?

Ten problém již nastal. Ekologické zemědělství a integrované systémy nelze sice kombinovat, ale přitom nabízí podobně deklarované produkty. Rozdíl v počtu povolených přípravků na ochranu je velký a informace o tom jsou dostupné v metodických pokynech a dalších materiálech. Připravuje se nové Nařízení Rady o ekologickém zemědělství, které nahradí Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991, které snad vyřeší sporné záležitosti v označování, kontrole producentů i produktů. Další alternativou je možnost přihlásit se k dodržování nadstandardních podmínek hospodaření v ekologickém zemědělství, včetně výroby a prodeje biopotravin, jak nabízí směrnice PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Čekám, až budou dopracovány na úroveň jasné a úplné metodické směrnice pro ekologické vinohradnictví a vinařství.

Převzato z měsíčníku BIO 6/2006.

 | Úvod |